Architektura sítí
Architektura sítí v sobě zahrnuje topologii, formu komunikace a základní služby.
Datová komunikace mezi koncovými uzly vyžaduje řadu možností - navázání spojení, přenos, zabezpečení.
Standardizace
Cílem standardizace je koncepce umožňující komunikaci nezávisle na technickém provedení (výrobci). Výsledkem je referenční model ISO/OSI. Komunikace je rozčleněna na 7 základních vrstev se specifickými funkcemi a službami. Předpokladem vrstevnatého modelu je, že komunikace probíhá v přesně vymezených přechodových bodech SAP (Service Access Points) a přesně definovaném rozhraní, které vymezuje jednotlivé služby, jejich způsob volání, výpočty parametrů, atd. Komunikace probíhající mezi stejnolehlými vrstvami („peer“) definuje soubor pravidel označovaný jako protokol. Jedna a tatáž vrstva může používat více protokolů např. typ propojení, na způsobu přenosu, optický kabel.
Vrstvy ISO/OSI
7. Aplikační vrstva – poskytuje podpůrné funkce konkrétním aplikacím, elektronická pošta.
6. Prezentační vrstva – určuje a upravuje tvar dat (komprimace).
5. Relační vrstva – vytváří časové intervaly pro komunikaci.
4. Transportní vrstva – vytváří, rozkládá data na menší části tzv. pakety.
3. Síťová vrstva – zajišťuje adresování a směrování paketů.
2. Linková vrstva – zajišťuje spolehlivé spojení.
1. Fyzická vrstva – zabezpečuje přenos jednotlivých bitů.
Služby
spojované - informace vstupují a vystupují ve stejném pořadí
nespojované - informace vstupují v jiném pořadí než vstupují
spolehlivé - existuje zpětná kontrola
nespolehlivé - nepřichází zpětná kontrola